Tento den jsme strávili v různých dopravních prostředcích rozličného komfortu. Cílem bylo dostat se do podhorské vesničky Cierna Sat, odkud se dá nastoupit na pohoří Godeanu.
Stopování jsme po předchozích zkušenostech rovnou vzdali. Dopoledne se prachsprostě prolenošilo ve troše stínu, kterou nabídl dřevěný plotek u Dunaje, a k poledni jsme se odebrali před obchod na domnělou zastávku autobusu. Kupodivu se před druhou hodinou odpolední skutečně přikodrcal bílý mikrobus. Už při příjezdu byl poměrně plný. Několik místních a my s bagáží pak zaplnilo vnitřní prostory někde mezi únosným maximem a hranicí přežití. Tři hodiny po hrbolaté necestě (asfaltka brzy skončila a vystřídala ji prašná nerovná silnička) byly těžkou zkouškou všech tělesných součástí, kterými jsme udržovali kontakt s mikrobusem (kousky zadnic, nohy, ruce, záda – každý podle možností). Zhruba čtyřicetistupňové vedro uvnitř už byl jen nepodstatný detail.
(Celý příspěvek…)
Najdete zde především cestopisy, postřehy a zápisky ze zemí a míst, které jsem navštívil. Kde je to možné, prozaický popis cesty doplňuji itinerářem. Přeji příjemné čtení.